Human Resource Management

Struktura kurzů, důraz na metodiku, statistika, styl výuky...

Právě mám první hodinu předmětu Human Resource Management (HRM). Jedná se o stejný systém jako u ostatních hodin - 45 minut výuka, poté 15 min přestávka. Tento kurz má být každých 14 dní od 9h do 14:45 s 30 min přestávky na oběd.

Nevím, jestli je to právě tím daným profesorem, ale asi se mi zavaří hlava. Na první hodinu máme daných 14 článků k přečtení. Ale pozor! Není článek jako článek - tohle jsou odborné články s empirickými výzkumy, tzn. že zmiňují metodologii, proměnné, regresní analýzu a další věci, které si ze statistiky prostě už nepamatuju. Taková je většina z nich. To není jako číst si v Harvard případových studiích. Navíc takhle i vyučuje - a 100 % hodnocení tohoto kurzu je seminární práce, která má být nejspíš ala jejich diplomové práce - které pozor! píší ve dvou! a potom, co jsem se byla v pondělí podívat na Research Methodology (výzkumná metodologie) kurzu, tak už chápu proč. Celkem se zamýšlím nad tím, jak dokážu ten kurz absolvovat. Uvidíme. Prostě to bude záhul.

Hodina začíná, takže to zatím vše...

Norský noční život - kluby a jejich omezení

Po druhé za svůj pobyt v Norsku jsem se rozhodla jít do klubu. Poprvé mě pustili bez pasu - stačilo ukázat datum narození na studentské kartičce mojí školy (hodně klubů má vstup od 20 let). Proto jsem se rozhodla, že s sebou pas nebudu tahat - jeho ztráta přeci jen bolí víc oproti ztrátě ISIC.

Dnes večer jsem se poučila: dokument musí být vydaný vládou, tzn. pas, občanský průkaz nebo řidičský průkaz. Ani vyhazovač, ani ten za ním nebrali žádný ohled na to, že mám kartičku pojišťovny, ISIC kartu, kartu mojí školy... Aspoň že jsem si předtím zjistila, kdy mi jede poslední metro :)

Požární alarm

V klidu sedím u stolu okolo 17:30. Najednou se ozve z chodby šílené zvonění a nepřestává. Na chodbě na sebe s Káčou nechápavě koukáme, tak zaklepu na Olgu - naší ruskou sousedku, která tam bydlí s manželem Norem a malou roztomilou dcerou. Ta pohodově odvětí, že se to tu občas stává často a že to zvoní, dokud nepřijedou hasiči. Navíc perlička - může to začít zvonit i v 1h ráno nebo v 5h ráno. Hasičům to může trvat i půl hodiny.

Tenhle alarm byl jen zkušební (asi) pro druhou část budovy. Pokud by se něco stalo v naší budově, tak to začne zvonit přímo v našem pokoji :)

Jak to všechno začalo...

Chaos v blogu, proč zrovna Norsko, BI Norwegian Business School.

Konečně jsem si sedla k internetu a po téměř dvou týdnech jsem si založila blog. Paradoxně dva dny potom, co se mi rozbil foťák. Naštěstí mám nafocené fotky do zásoby, takže budu pomalu updatovat, aby byl záznam z cest a celého pobytu . Bude to možná trochu chaotické, uvidíme.

Před rokem jsem se přihlásila na Erasmus. Hodně jsem váhala, co si dát na první preferenci - nakonec vyhrálo Norsko kvůli předmětům. Málem to byla Paříž - porovnávejte tyhle dvě města... Tudíž jsem nechala promluvit intuici, i když proces rozhodování trval pěkně dlouho :)

Dostala jsem se na BI Norwegian Business School. Rozhodla jsem se zejména kvůli předmětům z katedry organizační psychologie. Potom jsem začala objevovat, do jaké země to vlastně jedu :)

Pro zájemce video vertikálního městského kampusu:

http://www.bi.no/Grafisk-markedFiles/ny_design_2007/film/arkitektfilm.asx

Pohled z 5. patra směrem k hlavnímu vchodu do BI.

Nalevo můžete vidět "stairway to heaven", díky kterým se dostanete z 2. patra rovnou ke knihovně v 5. patře.

První dny v Norsku

Silvestr, první dojmy, první fotky...
Odjezd
Do Norska jsme s Káčou letěly s Norwegian. Kvůli levnější letence a tomu, abychom včas dorazily do školy i na kolej (kdo dřív přijde, ten dřív mele), jsme opustily ČR už 30. 12. 2011. Naštěstí Káča sehnala ubytko přes kamaráda její kamarádky, takže jsme se na letišti potkali s Danem. Čech, který už od května pracuje v Norsku. V letadle se mi povedlo seznámit s Češkou, která už 11 let žije v Norsku. Dobře jsme si popovídaly, takže mi let uběhl velice rychle :)

Letiště a norské přístřeší
Už na letišti jsme v duty free shopu pocítili změnu cenové relace. Autobus z Oslo Gardermoen do centra navíc stojí studenty 80 NOK (současný kurz okolo 3,4 CZK/NOK). Naštěstí Dan bydlí téměř ihned u zastávky, takže jsme se nemuseli táhnout daleko s 2x20kg + 10 kg zavazadly. Byt byl celkem vtipný - světlo jedině z koupelny a z digestoře a potom obrovská televize. Dan nám nechal svůj pokoj, takže jsme se měly s Káčou super. Venku nebyla nijak zima, ani moc sněhu, ale když jsme nechaly přes noc otevřené okno, tak mi málem umrzla hlava! Trochu depresivní byla světelná situace - stmívání už okolo 15h.

Byt je téměř v centru, takže jsme si ani s Káčou nemusely kupovat žádné lístky - skvělé!
Byli jsme se projít na Aker Brigge - všude samé sochy a neskutečná zima!

Silvestr
Dan bydlí v jednom bytě s Pájou - oba pracují v T.G.I. Friday's. Vzali nás s sebou na dinner party k jeho kolegyni. Bylo to celkem v pohodě - různé národnosti: americká, norská, francouzská... Měli to hezky připravené. Byly jsme s Káčou opravdu rády, že jsme se trochu hodily do gala, protože tam žádná holka nebyla normálně oblečená. V džínách bychom si připadaly jako úplné vidlačky - stačilo, že jsme měly kozačky :D Potom to tam už začalo být celkem bláznivé, tak jsme pomalu vypadli. Zastavili jsme se u Dana a pak už jsme šli rovnou do přístavu na ohňostroj. Připojili se i další Češi, se kterýma se kluci znají. Nakonec byla party na bytě - dorazili všichni z dinner party i spousta jiných lidí - naštěstí šel náš pokoj zamknout, takže jsme se s Káčou nemusely bát o věci. Byla jsem celkem ráda, že autopilot přeřadil v jednu chvíli na "piju jenom vodu", takže jsem se ráno probudila celkem v pohodě :)

Jak na Nový rok...?
Probudili jsme se všichni celkem pozdě. Většině nebylo nic moc. Každopádně obědo-večeře byla parádní! Smetanové rizoto, krevety, vepřová panenka...