V únoru mi přišel do schránky email od SiO, což je organizace, která spravuje a zařizuje ubytování a další služby, který mě celkem dost pobavil.
O co se jedná? V důsledku chybné faktury u spotřeby energie bylo SiO vráceno za rok 2011 10,6 milionu NOK (cca 35 mil. CZK). SiO se snažilo přeplatky vrátit studentům v Norsku i zahraničí, ale o 7,4 mil. se nikdo nepřihlásil. Z toho důvodu chtějí peníze investovat tak, aby zlepšili ubytování. Do 17. února byl termín, kdy jsme mohli psát různé nápady na to, jak peníze investovat. Samozřejmě to bylo podmíněné - musí z toho mít prospěch všichni, mělo by to být udržitelné - dlouho trvající, eco-friendly a také by to mělo přispět k tomu, že se sníží náklady na ubytování :)
Newsletter v angličtině:
http://www.sio.no/files/info/nyhetsbrev/bolig/2012/newsletter_130212.html
středa 14. března 2012
Jednoho březnového odpoledne...
BI knihovna, HRM, počasí...
Od 9h jsem ve škole a pořád se mi nechce na kolej. Právě sedím v tiché zóně knihovny - tzn. že se tady nesmí mluvit. V 6. patře je dokonce tichá zóna, ve které se nesmí používat počítače - už se těším, až si tam někdy zajdu. Moje běžky tiše pláčou ve skříni, protože to vypadá, že jaro navštívilo Oslo a odehnalo sníh. Protože je BI moderní budova, tak jsou venkonvní obvodové stěny celé prosklenné. Díky tomu sem proniká mnohem víc slunečních paprsků. Musím říct, že se to tu vůbec nedá srovnat s knihovnou na VŠE. Ještě jsem nebyla v Dejvicích v nové technické knihovně, ale tipuju, že je jim co závidět. Prostředí k učení dělá hodně.
V tuhle chvíli se snažím dostat do hlavy fakta z článků v rámci předmětu HRM. Musím říct, že strategie seminární práce není vůbec pitomá, protože nás tak nutí článkům porozumět, vybrat nejvhodnější a správně použít v textu. Varianta testu, kdy bych měla jen popsat, co znamená určitý pojem, by byla jednodušší.
Pokud tohle čte zájemce o studium na BI či HRM předmět - čtěte články průběžně na každou hodinu, jestli z toho chcete dostat co nejvíc! Já mám teď pocit, že moje hlava je neustále saturovaná informacema a už nevstřebá víc, i když mám před sebou stále dost článků k přečtení.
Od 9h jsem ve škole a pořád se mi nechce na kolej. Právě sedím v tiché zóně knihovny - tzn. že se tady nesmí mluvit. V 6. patře je dokonce tichá zóna, ve které se nesmí používat počítače - už se těším, až si tam někdy zajdu. Moje běžky tiše pláčou ve skříni, protože to vypadá, že jaro navštívilo Oslo a odehnalo sníh. Protože je BI moderní budova, tak jsou venkonvní obvodové stěny celé prosklenné. Díky tomu sem proniká mnohem víc slunečních paprsků. Musím říct, že se to tu vůbec nedá srovnat s knihovnou na VŠE. Ještě jsem nebyla v Dejvicích v nové technické knihovně, ale tipuju, že je jim co závidět. Prostředí k učení dělá hodně.
V tuhle chvíli se snažím dostat do hlavy fakta z článků v rámci předmětu HRM. Musím říct, že strategie seminární práce není vůbec pitomá, protože nás tak nutí článkům porozumět, vybrat nejvhodnější a správně použít v textu. Varianta testu, kdy bych měla jen popsat, co znamená určitý pojem, by byla jednodušší.
Pokud tohle čte zájemce o studium na BI či HRM předmět - čtěte články průběžně na každou hodinu, jestli z toho chcete dostat co nejvíc! Já mám teď pocit, že moje hlava je neustále saturovaná informacema a už nevstřebá víc, i když mám před sebou stále dost článků k přečtení.
Sekce beletrie v "normální" zóně v knihovně.
úterý 6. března 2012
Test Implicitních Asociací
Na dnešní hodině Managing Workplace Diversity (Řízení diverzity na pracovišti) jsme se bavili o předsudcích a stereotypech. Na web školy nám Laura, naše profesorka, umístila test implicitních asociací.
Pokud jde o předsudky, tak můžeme rozlišovat explicitní a implicitní postoje - to znamená ty, které dáváme přímo najevo, a potom také ty, o kterých si nejsme vědomi.
Už v průběhu první přestávky jsem si zkusila Test Implicitních Asociací týkající se postojů vůči tlustým a štíhlým lidem. Následuje ještě dalších 6, kdy se týkají nejen barvy pleti, ale např. i postojů vůči pohlaví nebo sexualitě. Každý zabere zhruba 5 minut.
Dle mého je důležité přečíst si před testem, do čeho vlastně člověk jde - že testy nejsou vždy úplně přesné a musíme je brát s rezervou. Na druhou stranu vám to umožní zamyslet se nad vlastními postoji a asociacemi. Lze tam najít i to, jakým způsobem poté s výsledkem pracovat. Tady uplatňují především kontaktní teorii, tzn. čím víc se člověk dostane do kontaktu s druhými, tím spíše se zlepší jeho postoje vůči dané skupině.
Anglický rozcestník: https://implicit.harvard.edu/implicit/
Česká verze: https://implicit.harvard.edu/implicit/czech/
Pokud jde o předsudky, tak můžeme rozlišovat explicitní a implicitní postoje - to znamená ty, které dáváme přímo najevo, a potom také ty, o kterých si nejsme vědomi.
Už v průběhu první přestávky jsem si zkusila Test Implicitních Asociací týkající se postojů vůči tlustým a štíhlým lidem. Následuje ještě dalších 6, kdy se týkají nejen barvy pleti, ale např. i postojů vůči pohlaví nebo sexualitě. Každý zabere zhruba 5 minut.
Dle mého je důležité přečíst si před testem, do čeho vlastně člověk jde - že testy nejsou vždy úplně přesné a musíme je brát s rezervou. Na druhou stranu vám to umožní zamyslet se nad vlastními postoji a asociacemi. Lze tam najít i to, jakým způsobem poté s výsledkem pracovat. Tady uplatňují především kontaktní teorii, tzn. čím víc se člověk dostane do kontaktu s druhými, tím spíše se zlepší jeho postoje vůči dané skupině.
Anglický rozcestník: https://implicit.harvard.edu/implicit/
Česká verze: https://implicit.harvard.edu/implicit/czech/
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)